Periodický vývěr Hirschbrunn leží pod severními svahy Dachsteinského masivu, na břehu Hallstattského jezera. Odvádí vodu z východní oblasti systému jeskyně Hirlatz, stejně jako nedaleko ležící vývěr Kessel. Část Hirlatzu, se kterou je prokázáno spojení se jmenuje Dosenfrass. Na rozdíl od Kesselu jím proudí voda celoročně, v zimním období neznatelně, v letním, obzvláště při deštích a tání velmi razantně.

       Ve známém zatopeném profilu má jeskyně charakter úzké pukliny, převážně vertikální orientace, v místě postupu 0,5 - 1m široké. Její ústí bylo v průběhu 90-tých let min. století postupně zavaleno většími balvany a sutí, mezi kterýmy je stále možný přístup k hladině. Jejich pozice ale není stabilní, a občas dochází vlivem vysokého tlaku vyvěrající vody k její změně.Použití sidemount sestavy zde má své opodstatnění. Ploutve a kompenzátor vztlaku jsou tu naprosto nadbytečné, zato helma se světlem velmi užitečná. Výstroj při ponorech celkem trpí.

      Potápěčský průzkum zde započal okolo roku 1990. V roce 1991 bylo dosaženo hloubky -45m (Mayberg), 1996 Thomas Behrend -72m (Trimix), a v devadesátých letech zde také působili potápěči z Kladna, s pěkným výsledkem - 67m (vzduch).
      Začal jsem se zde potápět v roce 2000, a o rok později jsem se dostal do hloubky -75m. Tam začíná nová vertikální partie, která mi tehdy pro další postup připadala příliš úzká a zablokovaná kameny.
      Na přelomu Listopadu a Prosince 2005 jsme s Honzou Enčevem vyrazili na pár dní do Obertraunu, a dva ponory věnovali ověření možnosti pokračovat směrem dolů.
      Při prvním jsme si osvěžili chlapecké časy prolézáním "vodovodu" do hloubky -66m. Při druhém jsme dorazili k nové vertikále v -75m a zjistili, že jsem se mýlil a prostup dolů je možný. Popolezl jsem do hloubky -80m a odtud viděl, že puklina klesá dál v obvyklém tvaru. Což je SUPER, z hlediska dalšího možného průzkumu této zajímavé jeskyně.